Jean Lannes, francouzský Achilles

18. 01. 2020 20:04:56
10. dubna 1769 se manželům Lannesovým narodil pátý syn Jean. V době absolutismu bylo nemyslitelné, aby to neurozený potomek dotáhl k těm nejvyšším armádním hodnostem. Veškeré překážky ale odstranila Velká francouzská revoluce.

Z dítěte vojákem

Jean Lannes se narodil 10. dubna 1769 v Lectoure jako pátý chlapec v pořadí. Jeannovi v dětství nebylo umožněno základní vzdělání, a nebýt jeho staršího bratra Bernarda, zůstal by negramotným. Student semináře v Auchu naučil svého bratra číst, psát a počítat. Kvůli absenci pořádného vzdělání trpěl po celý svůj život komplexem méněcennosti. Dospívající Lannes, znuděný životem v rodném kraji, se nakonec rozhodl opustit rodinu a nechal se naverbovat ke královskému pluku Hainault. Zde dosáhl poddůstojnické hodnosti. Pluk ale musel těsně před revolucí opustit kvůli souboji, který svedl s nejmenovaným důstojníkem.

Návrat do armády

Po návratu do rodného kraje se Jean rozhodl vyučit barvířem. Ale muž stejného řemesla ho od tohoto nápadu odradil se slovy, ať se vrátí do armády, kde by se jednou mohl stát možná i kapitánem. Lannes se později přidává ke 2. volontérskému praporu kraje Gers, kde byl zvolen podporučíkem. Poté přechází do shromažďovacího tábora Miral u Toulose, kterému velel generál Marbot. Zde se spřátelil s plukovníkem Augereauem a budoucím generálem Pouzetem. Díky přízni těchto mužů se Lannes naučil základy taktiky, strategie a topografie.

Španělský křest ohněm

V září roku 1793 odjíždí jako kapitán k Východopyrenejské armádě (Francouzi pojmenovávali své armády podle místa jejího nasazení). Při prvním střetu se Španěly velí granátníkům a během bojů je postřelen do levé paže. Na Štědrý den roku 1793 se Lannes vyznamenal při dobytí španělské reduty a za svou statečnost byl povýšen do hodnosti plukovníka. Během další ofenzívy následujícího roku se jako velitel 105. půlbrigády, náležící pod velení generála Dugommiera, vyznamenává dobytí reduty v Montesquiou. Přesně načasovaným bodákovým útokem velkou měrou rozhodl o vítězství francouzských vojsk. Později také pomáhá dostat z kleští generála Lemoina, který se příliš riskantně vydal do nitra Katalánska.

Osud jménem Bonaparte

Později se připojuje k Italské armádě generála Schérera. Jeho 105. půlbrigáda byla rozpuštěna a Lannes se začal obávat, že je jeho vojenská kariéra u konce. To ale nehodlal dopustit generál Augereau a přidělil mu velení 99. půlbrigády. Roku 1796 byl přítomen veřejné proklamaci Napoleona Bonaparta k Italské armádě. Lannes na sebe opět upozornil během bojů u Dega, jelikož byl prvním důstojníkem, který dokázal se svými muži vtrhnout do města. Po ukončení bojů se poprvé setkává s Napoleonem, který mu jako poděkování předal velení 69. brigádě. Lannes se účastnil i Napoleonovy vítězné bitvy u Lodi, a poté se stává velitelem elitních granátníků a eskadrony jezdectva (základ pozdější konzulární a císařské gardy). Lannes byl následně raněn u Bassana a odjíždí se léčit do Milána. Jakmile ale zjišťuje, že Napoleon zaútočil u Arcole, ihned se raněný vydává do boje a během útoku je dvakrát zasažen kulkou do hrudi. Raněného Lannese odnesli granátníci na obvaziště. Ale ten se dozvěděl o dalším plánovaném útoku a podruhé se vydává osobně do boje. Během druhého útoku vlastním tělem chránil generála Bonaparta. Byl zasažen další kulkou, která ho vyhodila ze sedla. Po tomto projevu osobní statečnosti zařadil Napoleon Lannese do svého nejbližšího kruhu a jako jeden z mála mu mohl tykat.

Šest proti třem stům

Během následujících bojů dostal Lannes od Napoleona za úkol, aby společně s generálem Victorem skoncoval s papežskou armádou. Francouzská vojska postupovala papežským územím takřka bez odporu. Jednoho dne byl Lannes na procházce se svými pěti pobočníky, když je náhle překvapilo, že se k ním blíží 300 papežských jezdců. Velitel papežských jezdců vyzval Lannese a jeho pobočníky k tomu, aby tasili své zbraně. Ale neohrožený rodilý Gaskoněc jim na to odvětil, že jim nikdo nedal právo tasit zbraně a rozkázal veliteli jezdců, aby dal svým mužům rozkaz schovat zbraně do pochev. Lannes požadoval, aby všichni sesedli, považovali se za jeho zajatce a následovali ho k hlavnímu stanu. Naprosto šokovaný a zkoprnělý velitel uposlechl. Při návratu do ležení se mnohým naskytl neuvěřitelný pohled na to, jak šest mužů přivádí 300 zajatců.

Egyptské dobrodružství

Po ukončení vítězného tažení v Itálii proti Piemontu, papežské armádě a Rakušanům, se Lannes přidává k Napoleonově plánovanému tažení do Egypta. Během příprav dohlížel na vystrojování sborů u Toulonu. Po zahájení plavby se osobně účastnil dobytí Malty. Po počátečních úspěších v Egyptě a dobytí Káhiry Lannese šokovala zpráva o tom, že britský admirál Nelson zničil u Abúkíru francouzské loďstvo. Po propuknutí povstání v Káhiře a jeho potlačení se společně s Napoleon vydává na tažení do Sýrie (tehdy pod nadvládou Osmanské říše). U Acry byl postřelen do krku a díky tomuto zranění měl do konce života strnulý krk a problém s hlasivkami. Po bojích u Acry a připlutí britských posil se společně s Napoleonem vydává zpět do Francie.

Od převratu k maršálské holi

Po návratu z egyptského tažení se Lannes pevně přidává ke státnímu převratu (známý jako Brumairový převrat) pod taktovkou Napoleona Bonaparta. Ten ho v těchto kritických dnech pověřil velením pěchotě a elitním granátníkům. Po úspěšném převratu roku 1800 opět započaly boje s Rakušany a Lannes se vyznamenal u Montebella, kde narazil na trojnásobně silný rakouský sbor. Po příchodu posil se podařilo Rakušany odrazit. Jednalo se o Lannesovu první samostatnou bitvu. Později se účastnil i rozhodující bitvy u Marenga. V té době dochází ke sporu s Napoleonem a Lannes je poslán jako vyslanec do Lisabonu. Své nadání projevil i v diplomatických službách, jelikož se zasloužil o to, že Portugalci začali smýšlet profrancouzsky. Roku 1804 Napoleon ocenil jeho služby a povolává ho zpět do Paříže. Po vzniku císařství je Jean Lannes 19. května 1804 slavnostně jmenován do hodnosti maršála císařství.

Tažení roku 1805 a Slavkov

Během tohoto tažení velí V. sboru Napoleonovy Grande armée a svým počínáním zamezil možnost ústupu pro rakouské síly pod velením generála Macka. Tuto armádu Napoleon společně se svými maršály zcela obklíčil. Mack se poté rozhodl kapitulovat a do francouzského zajetí putovaly desetitisíce Rakušanů. Dále na sebe Lannes upozornil společně s maršálem Muratem a generálem Bertrandem. Francouzi potřebovali získat strategicky důležitý most, který hlídaly síly generála Auersperga. Převlečeni za vyjednávače rakouskému generálovi namluvili, že bylo uzavřeno příměří. Ten váhal, jiný důstojník ale prohlédl past a velel k útoku na most. Bylo však už příliš pozdě. Most byl obsazen francouzskými granátníky. Cesta na Brno tak byla volná. U Slavkova dochází k nejslavnějšímu vítězství císaře Napoleon I., který zde drtivě porazil koaliční armádu ruského cara Alexandra I. a rakouského císaře Františka I. Lannes během bitvy velel levému křídlu francouzské sestavy, kdy se svými pěšáky a jezdci maršála Murata na sebe vázal síly ruského generála Bagrationa.

Let Pruskem

Po Slavkově Lannes nelibě nesl, že Napoleon uzavřel mír pouze s Rakouskem, nikoliv i s Ruskem. I přes počáteční nechuť velel svému sboru při tažení do Pruska, které se přidalo k protifrancouzské koalici. U Saalfeldu změřil síly s pruským korunním princem Ludvíkem, který díky svému mladí a nezkušenosti udělal mnoho chyb, za které zaplatit během boje životem. V následující bitvě u Jeny se Lannes se svými muži bil s pruským středem, a byl zasažen kulkou do hrudi. Nedbal však na své zranění a pokračoval ve velení. Lannesovi se nakonec podařilo rozbít pruský střed. U Prenzlow donutil složit zbraně sbor pruského generála Hohenloheho. Došlo k další hádce s Napoleonem, jelikož Lannes nesl nelibě, že v oficiálním rozkazu o tažení roku 1806 nejsou vyzdvihnuty činy jeho sboru. Napoleon Lannese neodvolal. Byl si dobře vědom jeho kvalit.

Mrazivé polské tažení

Na počátku roku 1807 započaly na polském území boje s Rusy. U Pultusku se střetl se svými 20 tisíci muži s dvojnásobnou přesilou. Byl raněn, ale dokázal ovládnout bojiště. Odjíždí se léčit do Varšavy a předává velení svého sboru generálu Suchetovi. Během jeho léčení došlo k velmi krvavé a nerozhodné bitvě u Pruského Jílového. Ruský odpor tím ale zlomen nebyl. Později po bitvě Lannes, který se vrátil ke svému sboru, zjistil že ruské síly se nacházejí u Friedlandu. Zde se velkou měrou zasadil o to, že ruský odpor byl konečně zlomen.

Hrůzy španělské války

Roku 1808 byl z Madridu vyhnán Napoleonův bratr Josef, král španělský. Lannes se proto společně s Napoleonem vydává do Španělska, aby byl nastolen pořádek. Během překračování pohoří Tolosy se na Lannese převalil kůň, který se poté musel několik dní léčit z těžkých pohmožděnin. U Tudely Lannes se svými sbory na hlavu porazil početně silnější španělskou armádu. Po tvrdých bojích v únoru roku 1809 dobyl Zaragozu. Situaci ve Španělsku se ale nepodařilo stabilizovat. Boje se zvrhly v brutální guerillovou válku ze strany španělského lidi a byly páchány krutosti na obou stranách. Osobní prožitky ze Španělska těžce zamávaly s psychikou francouzského maršála, který dokonce uvažoval, že půjde do penze.

Osudná kule

V dubnu roku 1809 byl Lannes nucen se přemístit ze Španělka do Německa, kde Rakušané opět zahájili ofenzívu. Po počátečních úspěších, kdy se Lannesovi podařilo dobýt Řezno, došlo 21. května 1809 ke dvoudenní bitvě u Aspern a Esslingu. S velkou zarputilostí se Lannesovi podařilo udržet Esslingen. Další den došlo opět k bojům a Lannes velel francouzskému útoku. Od vídeňského břehu na ostrov Lobau se protrhl neopravitelně most a Lannes s maršálem Massénou zůstali odříznuti. Napoleon zavelel k ústupu. K Lannesovi vyslal Napoleon kurýra s otázkou, jak dlouho je schopen se udržet. „Do posledního muže!“ odpověděl Lannes. Situace se stávala stále kritičtější, docházela munice a dělová koule zabila Lannesova přítele generála Pouzeta. Jeho zabití maršálem notně otřáslo. Dále byl raněn generál Marbot, Lannes seděl skrčený u krvácejícího generála, když v tu chvíli vzduchem přiletěla odražená kule a zasáhla maršála do jeho zkřížených nohou. Maršál vykřikl bolestí a nakonec prohlásil, že to nic není, ale pouze se nemůže postavit – Lannes měl jednu nohu přeraženou a druhou rozdrcenou v koleni. Posléze byl odvezen na obvaziště, kde ho několikrát navštívil Napoleon. Pátý den po zranění propukla otrava krve, a bylo jasné, že život maršála Lannese se chýlí ke konci. 31. května 1809 Jean Lannes umírá v Ebersdorfu u Vídně. Ztrátu svého věrného přítele nesl císař velmi těžce a povětšinou chladný Napoleon jeho smrt několikrát oplakal.

Autor: Stanislav Hok | sobota 18.1.2020 20:04 | karma článku: 20.11 | přečteno: 482x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Helena Vlachová

Můj syn

Vždy jsem si přála mít tři syny. Jenže člověk míní a Osud mění. Nakonec zůstalo jen při jednom synovi.

19.3.2024 v 6:37 | Karma článku: 5.24 | Přečteno: 128 | Diskuse

Olga Medová

Útřivé

Nevstoupíš dvakrát do stejné... lavice. Lavice Dejvice, rýmovačka...Budova Fakulty architektury od Aleny Šrámkové. Plně obsazené řady. Přednášející za katedrou. Prezentace s fotografiemi.

18.3.2024 v 23:55 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 68 | Diskuse

Pavel Nitka

Jaký to je milý dědeček aneb Stářím moudrost nezískáš...

Vždyť určitě celý život pracoval, staral se o své blízké, jedl jen kvalitní potraviny a nikdy na veřejnosti nemluvil sprostě. Dokonce i mouchám vyrobil ve své dílně krmítko...

18.3.2024 v 19:20 | Karma článku: 8.80 | Přečteno: 315 | Diskuse

Ján Chomík

U kaderníka

Márne sa snažím spomenúť si, kedy som bol prvýkrát u kaderníka. Je to však pravdepodobne jedna z tých spomienok, ktorú moja pamäť už definitívne pochovala.

18.3.2024 v 18:37 | Karma článku: 5.72 | Přečteno: 95 | Diskuse

Josef Ulman

Ja ně prarassijskij...!

Včera jsem na jednom fóru dostal tip na video nechvalně proslulého Petra Hájka, ve kterém dělá rozhovor s Jindřichem Rajchlem.

18.3.2024 v 10:10 | Karma článku: 21.45 | Přečteno: 559 | Diskuse
Počet článků 1 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 482

Rád bych se zde s Vámi prostřednictvím mých článků podělil o mou zálibu v historii a pokusil se vzbudit o ní zájem i v těch, co jí považují za nezajímavou.

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Byla to láska na první pohled, říká hvězda Gilmorek o manželství s modelkou

Milo Ventimiglia (46), představitel Jesse ze seriálu Gilmorova děvčata nebo Jacka Pearsona ze seriálu Tohle jsme my, je...